MÁ DUŠE JE KAVÁRNA PRO UNAVENÉ ANDĚLY
Každého večera se ke mně slétají,
z celého světa unavení andělé
a já je krmím svými slovy
naskládanými do neholých vět,
Jak levné korálky na silonové niti.
Dlouho do noci pak probíráme,
co přijde pod ruku a na jazyk.
Probíráme, propíráme, třídíme, dělíme,
hrách od čočky,
zrní od plev,
tmu od stínů,
maso od kosti,
a ticho od slov.
Já ta svá slova,
oni zas ta svá ticha,
co nejsou mlčením.
MOJA DUŠA JE KAVIAREŇ PRE UNAVENÝCH ANJELOV
Každého večera sa ku mne zlietajú,
z celého sveta unavení anjeli
a ja ich kŕmim svojimi slovami,
naskladanými do neholých viet,
ako lacné perličky na silónovej nitke.
Do neskorej noci
potom spolu preberáme
to, čo príde a myseľ, pod ruku a na jazyk.
Preberáme, prepierame, triedime, delíme,
hrach od fazule,
zrno od pliev,
tmu od svetla,
mäso od kostí,
ticho od slov...
Ja tie svoje slová,
oni zas tie svoje tichá,
čo nie sú mlčaním.